Reklama
 
Blog | Dana Kapitulčinová

Volte vaší vidličkou!

Naše jídlo cestuje křížem krážem po Evropě (a někdy i dál), zatímco získávání fosilních paliv, na kterých je náš současný systém produkce a distribuce potravin závislý, je čím dál těžší a dražší. Není na čase se nad touto situací alespoň zamyslet?

Okurky ze Španělska, rajčata z Nizozemí, brambory z Německa, česnek z Číny, meruňky z Francie, treska z Aljašky, šunka z polského vepřového …. tak zhruba vypadá nákupní košík většiny obyvatelstva Česka. Nepřijde vám trochu divné, že v dnešní době jídlo, než se nám dostane na talíř, obvykle urazí vetší vzdálenost než my za všechny naše dovolené?

Současný ministr zemědělství Ivan Fuksa nám například nedávno vysvětlil, že vozit potraviny křížem krážem po Evropě je „naprosto standardní “. Doslova řekl: „Tak jedna věc je naprosto standardní v Evropě u velmi bohatých zemí, třeba deseti milionová Belgie, která je daleko, daleko efektivnější a má větší objem zemědělské produkce než naše 10 milionová Česká republika. Oni jsou ještě skoro 3 krát menší a u nich je naprosto standardní, že vychovají prasátko, pošlou ho na vykrmení do Itálie, naporcuje, zabije se a naporcuje se v Rakousku a pak do celé Evropy letí v různých balíčcích a samozřejmě se k nim vrací do Belgie. U nás je stejná situace. K nám ty prasátka kolikrát taky cizí přijdou, vykrmí se tady, pak se naporcujou v Německu, v Rakousku. V obalech se vrací k nám…(1).

 

Reklama

Energetická náročnost současného zemědělství

Takováto zemědělská produkce vyžaduje obrovské množství energie a pohonných hmot, a to převážně z neobnovitelných zdrojů. Vsoučasnosti je konvenční produkce potravin tak energeticky intenzivní, že se na každou kalorii jídla spotřebuje v průměru 7-10 kalorií energie z fosilních paliv(2).

V době, kdy celosvětově spotřebováváme zhruba tři až šest barelů ropy zatímco ve stejnou dobu nacházíme barel jeden(3), mi nepřipadá jako moc rozumný nápad nesmyslně plýtvat pohonnými hmotami na daleký transport potravin. Jeden příklad za všechny: za rok 2009 se z Česka vyvezlo 909,7 miliónů litrů mléka  a dovezlo 853,7 miliónů litrů mléka(4).

 

Čechy nekrmí hlavně čeští zemědělci

Zemědělci samozřejmě neposílají své produkty sem a tam jen tak pro zábavu. Čeští zemědělci to dělají proto, že nemohou konkurovat potravinám z dovozu. Ten je mimo jiné možný kvůli dostatku relativně levné ropy. Jenže ropa zajisté nebude levná navždy. Letos se cena ropy opět vyšplhala nad $120 za barel podobně jako v roce 2008, kdy byla cena ropy historicky nejvyšší, a prognózy do budoucna zrovna růžově nevypadají(5).

Čeští zemědělci by jistě mohli česká břicha základními potravinami bez problémů plnit a to s nižším „energetickým účtem“, než jaký mají potraviny z dovozu. Problém je v tom, že to momentálně nedokážou tak levně, jako jejich konkurenti ze zahraničí(6). A právě cena je pro českého zákazníka rozhodující, i když je to třeba jen o pár drobných. Jenže tím, že se český zákazník rozhodne koupit si španělskou okurku před českou vlastně přispívá k tomu, že se v Česku produkuje stále méně základních potravin. Tak například, Česko již není soběstačné v produkci čerstvého ovoce a zeleniny, mléka, vajec a vepřového či drůbežího masa(7). Samozřejmě, že dosažení úplné potravinové soběstačnosti v Česku není nutné a asi ani možné. Komodity jako exotické ovoce, koření, káva či čaj nebudeme nikdy schopni vyprodukovat v našich podmínkách a zákazníci je budou vždy vyžadovat. Tyto komodity jsou však spíše „třešničkou na našem potravinovém dortu“.

 

Je to na „vaší vidličce“

K tomu, aby základní potraviny pocházely převážně z místních zdrojů, existuje hned několik dobrých důvodů: 1) čím blíž k vašemu talíři potravina pochází, tím je čerstvější a tudíž chutnější a výživnější; 2) čím kratší je vzdálenost, na kterou naše jídlo cestuje, tím méně pohonných hmot spálíme a skleníkových plynů vypustíme; a 3) čím víc zemědělců máte ve svém okolí, tím je menší riziko, že k vám jídlo nedorazí, ať už z důvodu nedostatku levných pohonných hmot, neúrody nebo jiných sociálních či ekonomických problémů, kvůli kterým by se pozastavily dodávky ze zahraničí. Mezinárodní obchod je samozřejmě důležitý, obzvlášť pokud se zrovna neurodí ve vaší zemi.  Dle mého názoru, by však měl mezinárodní obchod převážně doplňovat domácí výrobu, ne ji nahrazovat, jak se tomu děje dnes.

Já osobně se snažím co nejvíc nakupovat podle těchto pravidel: místní, sezónní, šetrné k životnímu prostředí a zvířatům, a fér k výrobcům. Velmi mě zaujalo přirovnání, které označuje nakupování, při kterém si člověk vybírá potraviny „zdravé pro půdu, zdravé pro rostliny a zvířata, zdravé pro celou rodinu a celou společnost“  jako „volbu vlastní vidličkou“(2). Vaše vidlička v podstatě představuje váš volební lístek o budoucnosti našeho potravinového systému. Co takhle zkusit příště sáhnout po okurkách ze Znojma, rajčatech a bramborách z bedýnkového systému, česneku z místního farmářského trhu, meruňce ze zahrádky od souseda, kaprovi z Třeboně nebo třeba české biošunce? Určitě vám bude moc chutnat.

 

Tahle večeře moc daleko cestovat nemusela – šunka, sýr, ovocné želé, ředkvičky a mrkev z farmářského trhu, salát a jedlý květ lichořeřišnice ze zahrádky a domácí chléb – a moc chutnala.

 

Zdroje informací:

(1)Impulsy Václava Moravce, Rádio Impuls, 5. 4. 2011, http://www.impuls.cz/clanek/video-ivan-fuksa-ceske-potraviny-zachrani-jen-cesky-zakaznik/230051

(2)Thomas P., 2010, Stuffed – positive action to prevent global food crisis, Alastair Sawday Publishing, UK

(3)Hopkins R., 2008, The Transition Handbook – from oil dependency to local resilience, Green Books Ltd., UK

(4)Ministerstvo zemědělství ČR, 2010, Zemědělství 2009, Tisk Horák a.s., ČR, ke stažení na http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/

(5)Éra levné ropy je pryč. Její cena brzdí růst světové ekonomiky, 30.6.2011, http://www.enviweb.cz/clanek/energie/87171/era-levne-ropy-je-pryc-jeji-cena-brzdi-rust-svetove-ekonomiky

(6) Zelenina z dovozu válcuje české výrobky cenou, 2. 6. 2011, http://ekonomika.idnes.cz/zelenina-z-dovozu-valcuje-ceske-vyrobky-cenou-f48-/ekonomika.aspx?c=A110602_155924_ekonomika_fih

(7) Ministerstvo zemědělství ČR, 2010, Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2009, MS Polygrafie s.r.o., ČR, ke stažení na http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/ ; pár nedávných článků o dovozu potravin do ČR: Nejen okurky. Česko ztratilo zeleninovou nezávislost, 3.6. 2011, http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=702454 ; Čeští pěstitelé jdou proti dovozu zeleninou s razítkem, 30.6.2011, http://ekonomika.idnes.cz/cesti-pestitele-jdou-proti-dovozu-zeleninou-s-razitkem-p21-/ekonomika.aspx?c=A100629_161237_ekonomika_vem

 

Další zajímavé odkazy a publikace:

www.regionalnipotravina.cz – projekt Ministerstva Zemědělství na podporu regionálních potravin, seznam výrobků které v soutěži obdržely značku „Regionální potravina“ podle kraje

http://www.regionalni-znacky.cz/ – stránka Asociace regionálních značek snažící se zviditelnit „Domácí výrobky” (nejen potravinové) z tradičních regionů, známka má zaručovat vedle kvality a šetrnosti výrobků k přírodě především jejich původ a vazbu na určité výjimečné území

http://www.foodnet.cz/ – stránka Potravinářské komory České Republiky, obsahuje například seznam výrobců potravin se známkou  „Český výrobek“; tato známka však vždy neznamená, že výrobek je ze 100% českých surovin – Nálepku „Český výrobek“ smí užívat majolka s wasabi i dijonská hořčice, 22.6.2011, http://ekonomika.idnes.cz/nalepku-cesky-vyrobek-smi-uzivat-majolka-s-wasabi-i-dijonska-horcice-1id-/ekonomika.aspx?c=A110622_150014_ekonomika_fih

http://www.bedynky.cz/ – stránka spojující „farmáře, bedýnková družstva a spotřebitele“, jedna z nejkratších cest jak dostat potravinu od zemědělce na váš stůl

http://100milediet.org/ – v roce 2005 se Alisa Smith and J.B. MacKinnon rozhodli, že budou po jeden rok jíst pouze potraviny z okruhu 100 mil (160 km), pokud se cítíte na převrat v získávání vašich potravin, můžete se na jejich stránce zavázat, že uděláte totéž co tento kanadský pár

Food Price Watch 2011 – zpráva Světové banky (Poverty Reduction and Equity group) o trendech v ceně potravin, mimo jiné ukazuje jak ceny jídla rostou s cenou ropy, ke stažení na http://www.worldbank.org/foodcrisis/food_price_watch_report_feb2011.html

World Energy Outlook 2010 Executive Summary, 2010, International Energy Agency, Francie – publikace Mezinárodní Energetické Agentury (ČR je členem), ve které se například píše, že „globální produkce ropy zajisté jednoho dne dosáhne svého vrcholu“ a doporučuje aby „vlády důrazněji podporovaly účinnější využití ropy a rozvoj alternativ než mají současně v plánu…“ , ke stažení na http://www.worldenergyoutlook.org/

Global Oil Depletion – an assessment of the evidence for a near-term peak in global oil production, 2009, Technology and Policy Assessment function of the UK Energy Research Centre – zpráva několika britských odborníků hodnotících dostupné informace o ropném vrcholu, mimo jiné došli k závěru, že „vrchol v produkci konvenční ropy je pravděpodobný před rokem 2030 a existuje podstatné riziko, že k němu dojde před rokem 2020“, http://www.ukerc.ac.uk/support/tiki-index.php

Saudové lžou o zásobách černého zlata, ropný sešup se blíží, 9.2.2011, http://zpravy.idnes.cz/wikileaks-saudove-lzou-o-zasobach-cerneho-zlata-ropny-sesup-se-blizi-1ju-/zahranicni.aspx?c=A110209_112811_zahranicni_aha  – nedávný článek o tom, že oficiální čísla o množství dosažitelné ropy nemusí odpovídat realitě…